Proč vznikají svalové dysbalance a jak je odstranit?
Svalová dysbalance je nerovnováha v zapojování jednotlivých svalů a svalových skupin. Někdy se projeví pouze pocitem ztuhlosti, jindy opakovanými bolestmi zad, krku, ramen, kolen a jiných částí těla. Časem se ale může promítnout i do držení těla.
Co znamená svalová dysbalance?
Při každém pohybu spolupracuje velké množství svalů – některé pohyb přímo vytvářejí, jiné ho stabilizují a pomáhají udržovat správné postavení kloubů. Aby byl pohyb efektivní, musí být mezi nimi koordinace. Pokud některá část nefunguje optimálně, tělo si často vytvoří kompenzační mechanismus, kdy nějaký sval začne pracovat více, než by měl, a případně převezme část funkce svalu, který se nezapojuje dostatečně. Problém vzniká ve chvíli, kdy se určitý pohybový vzorec dlouhodobě opakuje a tělo začne některé svaly přetěžovat a jiné naopak využívat méně.
Jaké jsou nejčastější příčiny svalových dysbalancí?
Příčin svalové dysbalance může být celá řada a často se navzájem kombinují.
Sedavý způsob života patří mezi nejčastější. Nejde pouze o samotné sezení, ale o dlouhou dobu bez změny polohy, na kterou není naše tělo stavěné. Když například při práci trávíme u počítače hodiny v relativně stejné poloze, některé svaly jsou v takové pozici dlouhodobě zatěžované a jiné svaly se neaktivují vůbec.
Další významnou roli hraje také jednostranné zatěžování. Příkladem je sportovec, který zatěžuje tělo stejným pohybovým stereotypem – tenista preferuje jednu ruku, cyklista tráví dlouhou dobu v předklonu a další. Samotný sport samozřejmě není problém, riziko vzniká zejména tehdy, pokud chybí dostatečná kompenzace, regenerace a variabilita pohybu. U jednostranného zatěžování se nemusí jednat jen o sport, ale i zaměstnání, nošení dítěte na jedné a té samé straně nebo třeba pravidelné nošení tašky přes jedno rameno.
Další příčinou může být nevhodná technika pohybu nebo cvičení, pokud například při dřepu dlouhodobě přenášíme větší část váhy na jednu nohu. Časem se může rozdíl v zatížení postupně prohlubovat.
Dysbalance mohou vzniknout také po úrazu nebo operaci. Ve chvíli, kdy nás určitá část těla bolí, se ji přirozeně snažíme šetřit, což vede k tomu, že tělo začne pohyb provádět jinak a okolní struktury převezmou část zátěže. Tento mechanismus je v akutní fázi v pořádku, ale pokud přetrvává dlouho po odeznění bolesti, může se stát novým pohybovým stereotypem.
A zapomenout bychom neměli ani na stres, protože psychika nelze od fyzična oddělit. Psychické napětí se totiž často promítá do zvýšeného svalového napětí, zejména v oblasti šíje a ramen. Pokud k tomu přidáme nedostatek spánku a pohybu, vznik svalových obtíží je velmi pravděpodobný.
Fyzioterapeutka Mgr. Jitka Kobrová doporučuje pro kompenzaci svalových dysbalancí tyto produkty:
Jak poznat, že může jít o svalovou dysbalanci?
Projevy jsou velmi různorodé, ale člověk může pociťovat například:
- opakovanou bolest (zad, krku nebo ramen…),
- pocit ztuhlosti některých svalů,
- rozdílný rozsah pohybu na pravé a levé straně,
- horší stabilitu nebo koordinaci,
- rychlejší únavu na jedné straně,
- opakované přetížení stejného místa.
Důležité je ale nepovažovat každou asymetrii za patologii. Jedno rameno může být přirozeně o něco výš, jedna noha může být dominantní a při některých pohybech je normální, že máme jednu stranu šikovnější.

Stačí oslabené svaly posilovat?
Nejprve je potřeba zjistit, proč se určitý sval nezapojuje optimálně. Příčinou může být omezený rozsah pohybu, bolest, špatná koordinace nebo skutečnost, že jiný sval přebírá jeho práci. Fyzioterapeut proto při vyšetření nesleduje pouze sílu jednotlivých svalů, ale zajímá ho také kvalita pohybu, rozsah kloubů, stabilita, koordinace, dýchání a způsob, jakým tělo reaguje na zátěž.
Teprve na základě tohoto vyšetření lze zvolit vhodnou terapii, která by měla být komplexní.
Jak svalové dysbalance napravovat?
Svalové dysbalance nevznikají přes noc a stejně tak není potřeba očekávat jejich okamžité odstranění. Pravidelný pohyb, cílené cvičení, dostatečná regenerace a úprava každodenních návyků ale mohou postupně změnit způsob, jakým své tělo používáme.
Terapie svalových dysbalancí by měla být individuální a obvykle kombinuje několik přístupů.
Pokud jsou některé struktury přetížené a ztuhlé, může být vhodné jejich uvolnění pomocí manuálních technik, mobilizace nebo samostatného uvolňování s masážními pomůckami.
Následně je důležité obnovit správný pohybový vzorec a postupně zapojovat svaly, které byly dlouhodobě méně aktivní.
Velmi dobře se pro domácí cvičení využívají například odporové gumy (TheraBand), které umožňují cíleně a bezpečně posilovat. Jejich výhodou je také možnost postupně měnit velikost odporu podle aktuální kondice.

Každodenní pohyb
Svalovou dysbalanci není téměř nikdy možné vyřešit pár cviky, pokud se během zbytku dne vracíme ke stejnému problematickému stereotypu. Pokud například osm hodin sedíme u počítače, mnohem větší význam může mít pravidelné vstávání, změna polohy, krátká chůze, protažení nebo jednoduché aktivní pauzy během pracovního dne. Stejně tak u sportovců nestačí pouze posilovat, protože velmi důležitá je také regenerace, dostatečná mobilita a vhodné dávkování tréninkové zátěže.
Kdy vyhledat fyzioterapeuta?
Jestli se bolest opakovaně vrací, zhoršuje se při pohybu nebo vás omezuje při sportu či běžných aktivitách, není ideální pouze hledat další cviky na internetu. Fyzioterapeut může pomoci určit, zda skutečně jde o svalovou dysbalanci, kde vzniká a kterých struktur se týká. Někdy je totiž příčina obtíží překvapivě daleko od místa, které bolí.