Tendinopatie: proč šlachy bolí a jak se léčí?

Bolest šlach může postihnout profesionálního sportovce, rekreačního běžce, manuálně pracující i lidi se sedavým zaměstnáním. Nejčastěji se objevuje v oblasti Achillovy šlachy, lokte (např. tenisový loket), ramene (např. šlachy rotátorové manžety) nebo kolene (např. patelární tendinopatie). Zpočátku bývá nenápadná – bolest se objevuje při větší námaze, po rozcvičení často ustoupí a po aktivitě se opět vrací. Bez správné léčby však může přejít do chronického stadia, a proto není radno bolesti šlach přehlížet.

Co je to tendinopatie?

Šlacha je pevná vazivová struktura spojující sval s kostí, obsahuje především kolagen I. typu a při pohybu přenáší sílu. Její prokrvení je ve srovnání se svaly omezené, a proto regenerace probíhá pomaleji. Tendinopatie označuje bolestivý stav spojený se změnami struktury a funkce šlachy. Dochází například k narušení uspořádání kolagenu, změnám tkáně a vzniku nových cév a nervových zakončení, čímž se šlacha může stát méně odolnou a citlivější na zatížení.

Proč tendinopatie vzniká?

Hlavním problémem bývá nepoměr mezi zatížením a schopností šlachy se mu přizpůsobit. Rizikové je zejména náhlé zvýšení objemu běhání, intenzivnější posilování, opakované pracovní pohyby, změna obuvi nebo návrat ke sportu po delší pauze, kdy se šlacha nezvládá adaptovat na danou změnu v zátěži. Na vzniku se mohou podílet také vyšší věk, nedostatečná svalová síla, omezená pohyblivost kloubů, nadváha, některá metabolická onemocnění, kouření nebo dlouhodobé užívání některých léků. Významnou roli tedy hraje nejen samotná šlacha, ale celý pohybový systém a způsob jeho zatěžování.

Jaké jsou typické příznaky tendinopatie?

Charakteristická bývá bolest na začátku pohybu, která se po rozcvičení zmírní a po aktivitě se může vrátit. S postupem obtíží se bolest objevuje i při běžných denních činnostech. Častá bývá i ranní ztuhlost, citlivost na pohmat nebo ztluštění šlachy. Výrazné zarudnutí či zvýšená teplota obvykle u tendinopatie nejsou typické.

Diagnostika tendinopatie

Základem je podrobné odebrání anamnézy a poté klinické vyšetření. Lékař či fyzioterapeut hodnotí charakter bolesti, sportovní a pracovní zatížení, rozsah pohybu, svalovou sílu, koordinaci a způsob pohybu. Příčina může souviset například se svalovou slabostí, omezenou pohyblivostí nebo nevhodnou technikou. Ultrazvuk nebo magnetická rezonance mohou zobrazit strukturální změny šlachy, avšak samotný nález nemusí odpovídat intenzitě bolesti, protože změny na šlaše mohou být přítomné i u lidí bez obtíží.

Fyzioterapeutka Mgr. Jitka Kobrová z Rehabilitace Rehasport doporučuje při tendinopatii tyto produkty:

Léčba tendinopatie

Dnešní léčba nestojí na úplném odpočinku, ale na správně dávkovaném zatížení. Krátkodobé omezení bolestivé aktivity může být vhodné, dlouhodobý úplný klid však může vést ke snížení mechanické odolnosti šlachy a ta se následně hůře přizpůsobuje zátěži. Základním pilířem léčby je cílené cvičení, protože zatížení podporuje adaptaci šlachy a přestavbu kolagenu. Zpočátku jsou vhodné izometrické cviky, které pomáhají zvládat bolest. Následují pomalé silové cviky s postupně rostoucí zátěží a nakonec dynamická cvičení, výskoky či běžecký trénink. Využívá se také těžký pomalý odporový trénink (Heavy Slow Resistance Training), který představuje účinný způsob postupného zatěžování šlachy. Mírná bolest (2–3 na škále od 1 do 10) během cvičení nemusí znamenat další poškozování, důležitá je reakce během následujících 24 hodin. Pokud bolest výrazně zesílí nebo přetrvává ve zvýšené míře další den, je vhodné zátěž upravit. Manuální terapie může pomoci snížit bolest, uvolnit okolní tkáně nebo zlepšit pohyblivost a stejně tak tejpování může obtíže dočasně zmírnit. Tyto metody však samy o sobě neobnoví kvalitu šlachy a měly by být spíše doplňkem aktivního cvičení. Nesteroidní protizánětlivé léky (například ibuprofen) mohou také ulevit od bolesti, jejich dlouhodobý účinek u chronické tendinopatie je však omezený.

Jak dlouho léčba trvá?

Lehčí tendinopatie se může zlepšit během šesti až osmi týdnů, chronické obtíže však často vyžadují až několik měsíců nebo i déle. Důležité je zmínit, že bolest může ustoupit dříve, než dojde k úplné adaptaci šlachy, proto musí být návrat ke sportu postupný – nejprve by měl pacient zvládnout běžné denní aktivity, následně silový trénink, dynamická cvičení a nakonec sportovně specifickou zátěž (sprinty, výskoky nebo změny směru).

Prevence

Prevencí je pravidelné silové cvičení, postupné zvyšování tréninkové zátěže a dostatečná regenerace. Pomáhá správná technika pohybu, vhodná obuv, dostatečný příjem bílkovin a optimální tělesná hmotnost.