Tejpování nataženého třísla: co vlastně bolí a kdy tejp pomůže

Bolest v třísle patří mezi časté potíže sportovců i rekreačně aktivních lidí. Pacienti často říkají, že mají „natažené tříslo“ nebo hledají návod na tejpování nataženého třísla. Anatomicky je ale dobré si nejprve vysvětlit, co vlastně oblast třísla znamená a jaké struktury mohou bolest způsobovat.

Ve většině běžných případů pacient slovem „tříslo“ nemyslí pouze úzkou anatomickou oblast tříselného kanálu. Často tím popisuje bolest na vnitřní straně stehna, v místě, kde stehno přechází do pánve. Právě tam se nachází skupina svalů označovaná jako adduktory kyčle, česky přitahovače stehna. A právě jejich přetížení nebo natažení bývá častým důvodem, proč lidé řeší tejpování třísla.

Co je anatomicky tříslo?

Anatomicky je tříslo oblast mezi dolní částí břicha, pánví a horní částí stehna. V odborném smyslu se často mluví o regio inguinalis, tedy tříselné krajině. Touto oblastí prochází tříselný kanál. U mužů jím prochází například semenný provazec, u žen oblý vaz děložní.

Tříselná oblast tedy není jen jeden sval. Nachází se zde více anatomických struktur: svaly, úpony, vazy, nervy, cévy, lymfatické uzliny a v blízkosti také kyčelní kloub. Proto nemusí každá bolest v třísle automaticky znamenat natažený sval.

V běžné řeči ale pacienti často používají pojem „natažené tříslo“ pro potíže s vnitřní stranou stehna, tedy hlavně pro přetížení adduktorů kyčle.

Které svaly se nejčastěji podílejí na bolesti třísla?

adduktory kyčle jsou tedy svaly na vnitřní straně stehna. Jejich hlavním úkolem je přitahovat dolní končetinu směrem ke středu těla, tedy provádět addukci. Zároveň se ale podílejí i na stabilizaci pánve a kyčle při chůzi, běhu, bruslení, změnách směru nebo kopání.

Mezi hlavní adduktory patří:

  • m. adductor longus,
  • m. adductor brevis,
  • m. adductor magnus,
  • m. gracilis,
  • m. pectineus.

Nejčastěji bývá při sportovním přetížení zmiňován právě m. adductor longus, tedy dlouhý přitahovač stehna. V odborné literatuře se uvádí jako sval, který je u adduktorové bolesti třísla velmi často zapojený nebo poraněný.

Některé adduktory působí pouze přes kyčelní kloub, jiné mají vztah i ke koleni. Typickým příkladem dvoukloubového svalu je m. gracilis, který začíná na pánvi a upíná se až pod kolenem. Proto se při vyšetření bolesti třísla nehodnotí jen samotné místo bolesti, ale i postavení pánve, kyčle, kolene, chodidla a celá osa dolní končetiny.

Fyzioterapeutka Mgr. Jitka Kobrová z Rehabilitace Rehasport doporučuje při bolestech třísla a přetížení adduktorů tyto produkty:

.
.
.
.

Proč se tříslo přetěžuje?

K přetížení třísel často dochází při sportech, kde se kombinuje rychlý pohyb, změny směru, odrazy, brzdění, rotace trupu a práce dolních končetin do stran. Typicky se s bolestí třísla setkáváme u fotbalu, hokeje, atletiky, bojových sportů, tance, posilování, běhu, skoků nebo při nedostatečně připraveném návratu ke sportu.

U sportovců se používá pojem adductor-related groin pain, tedy bolest třísla související s adduktory. Podle tzv. Doha klasifikace je pro tuto diagnózu typická bolest v oblasti adduktorů, citlivost při pohmatu a bolest při odporované addukci, tedy například při stisku kolen proti odporu.

Důležité je ale říct, že bolest v třísle nemusí být jen problém jednoho „nataženého svalu“. Často vzniká na základě dlouhodobějšího přetížení, horší kontroly pánve, nedostatečné stability trupu, svalové dysbalance nebo špatné centrace kyčelního kloubu.

Jinými slovy: sval může bolet v třísle, ale příčina může být v celém pohybovém řetězci.

Proč mají třísla často přetížená hokejisté?

Hokej je pro oblast třísel velmi náročný sport. Bruslařský krok kombinuje odraz do strany, návrat končetiny zpět pod tělo, stabilizaci pánve a opakovanou excentrickou práci svalů vnitřní strany stehna. adduktory při bruslení nepůsobí jen jako svaly, které „přitahují nohu“, ale také pomáhají brzdit a kontrolovat pohyb dolní končetiny.

Studie zaměřená na funkci adduktorů při bruslení uvádí, že u hokejistů se dlouhodobě předpokládá souvislost adduktorových poranění s opakovanými excentrickými kontrakcemi, které zpomalují dolní končetinu během bruslařského kroku.

Další práce popisují, že poranění kyčle a třísla jsou v ledním hokeji častá a že mechanismus bývá často bezkontaktní, což souvisí mimo jiné s biomechanikou bruslení a složitostí celé oblasti kyčle a třísla. U profesionálních hokejistů se zároveň uvádí význam svalové síly adduktorů a abduktorů a jejich vzájemného poměru pro riziko potíží v oblasti třísla.

Proto u hokejistů nestačí pouze zatejpovat bolestivé místo. Je potřeba zhodnotit sílu, rozsah pohybu kyčlí, stabilitu pánve, trupovou kontrolu, stereotyp bruslení a návrat do zátěže.

Pomůže tejpování nataženého třísla?

Tejpování nataženého třísla může být užitečnou součástí péče hlavně v akutnější fázi, kdy je oblast bolestivá, citlivá a pacient potřebuje jemnou podporu při běžném pohybu. Tejp může pomoci snížit tah v bolestivé oblasti, podpořit vnímání pohybu a dát pacientovi pocit větší jistoty.

Je ale důležité říct, že tejpování třísla není samostatná léčba příčiny. Tejp může ulevit, ale nevyřeší sám o sobě svalovou dysbalanci, horší stabilitu pánve, špatné postavení dolní končetiny nebo nedostatečnou sílu adduktorů.

U adduktorové bolesti třísla má větší dlouhodobý význam aktivní rehabilitace. Přehledová práce k léčbě bolesti třísla u sportovců uvádí, že u adductor-related groin pain mají aktivní cvičení lepší výsledky než čistě pasivní postupy.

Proto by měl být tejp spíš pomocníkem v rámci komplexní terapie, ne jediným řešením.

Kdy je vhodné tejpování třísla?

Tejpování třísla může být vhodné například tehdy, když:

  • bolest vznikla po sportu nebo větší zátěži,
  • bolest je lokalizovaná na vnitřní straně stehna nebo u úponu adduktorů,
  • bolest se zhoršuje při roznožení, běhu, bruslení, změně směru nebo stisku kolen proti odporu,
  • nejde o výrazný otok, modřinu nebo náhlou prudkou bolest s omezením chůze,
  • tejp je použitý jako doplněk fyzioterapie, ne jako náhrada vyšetření.

Odborníka je vhodné vyhledat, pokud je bolest prudká, vznikla náhle při „rupnutí“, objeví se větší hematom, pacient kulhá, bolest se zhoršuje, vrací se opakovaně nebo je přítomná bolest kyčle, břicha, varlete, podbřišku či podezření na kýlu.

Jak přemýšlí fyzioterapeuti v Rehabilitaci Rehasport nad nataženým tříslem?

Pokud pacient přijde s tím, že má natažené tříslo, neřešíme jen samotné bolestivé místo. Zhodnotíme celou dolní končetinu a její vztah k pánvi a trupu.

Důležité je například:

  • postavení pánve,
  • centrace kyčelního kloubu,
  • osa kyčel–koleno–kotník,
  • stabilita trupu v sagitální rovině,
  • funkce hlubokého stabilizačního systému,
  • síla a koordinace adduktorů, abduktorů, hýžďových svalů a břišní stěny,
  • stereotyp běhu, odrazu, bruslení nebo změny směru (dle vašeho sportu).

Adduktory se často přetěžují tehdy, když musí kompenzovat nedostatečnou stabilitu jinde. Pokud například kyčel není dobře centrovaná nebo pánev není při pohybu stabilní, adduktory mohou pracovat nadměrně a opakovaně se dráždit.

Cílem rehabilitace proto není jen „uvolnit tříslo“, ale postupně obnovit lepší nastavení celé dolní končetiny, stabilitu trupu a bezpečný návrat do sportovní zátěže.

Návod: tejpování nataženého třísla při přetížení adductor longus

Níže uvedený postup je obecný návod pro tejpování nataženého třísla, pokud bolest odpovídá přetížení adduktorů, zejména v oblasti m. adductor longus. Při větší bolesti, opakovaných potížích nebo nejistotě je vhodné se objednat na rehabilitaci a nejprve se nechat vyšetřit fyzioterapeutem. K nám do Rehasportu se můžete objednat pohodlně skrze online rezervační formulář zde: https://rehabilitace.rehasport.cz/rezervace/

Pomůcky

Budete potřebovat elastický kineziologický tejp (zde si vložte odkaz na produkty) a nůžky na tejpy (zde si vložte odkaz na produkty) či hodně ostré nůžky na papír. Délka tejpu závisí na výšce postavy. Tejp měřte od oblasti střední části vnitřního stehna směrem k úponu na stydké kosti v protažení svalu.

Poloha

Pacient leží na zádech. Tejpovaná dolní končetina je mírně pokrčená v koleni a lehce vytočená ven v kyčli tak, aby byla dostupná vnitřní strana stehna. Sval by měl být v protažení, ale ne v bolestivé krajní pozici, takže dolní končetinu uveďte do abdukce, tedy do maximálně tolerovaného unožení.

Postup tejpování

Před samotným tejpováním musí být pokožka v lepené oblasti čistá – omytá vodou a mýdlem, oholená a osušená. Kotvu tejpu nalepte v neutrální pozici bolestivé dolní končetiny (= bez protažení svalu) bez napětí tejpu na vnitřní stranu stehna (labium mediale lineae asperae), přibližně v dolní až střední části průběhu adduktorů.

Poté uveďte dolní končetinu do výše zmíněného protažení abdukcí – unožením a aplikujte tejp s napětím 10–25 % směrem nahoru po vnitřní straně stehna k oblasti třísla a úponu na stydké kosti, resp. k spodnímu prádlu/do míst, kde začíná genitální ochlupení.

Střední část tejpu – bázi lepte s lehkým tahem, přibližně 10–25 %. Konec tejpu vždy nalepte bez napětí. Tejp by neměl tahat, pálit ani omezovat pohyb.

Po nalepení tejp tzv. zažehlete rychlým třením ruky, aby se aktivovalo lepidlo tejpu.

U výraznější bolestivosti v místě úponu nebo ruptury lze použít kombinaci výše uvedené svalové inhibice s technikou prostorové korekce typu „hvězda“, jako odlehčující aplikaci přes bolestivé místo. „Hvězda“ se lepí přes oblast největší citlivosti s mírným napětím 10–15 % uprostřed a s konci bez napětí a lze využít 2–3 „I“ tejpy délky cca 15 cm (dle proporcí stehna). Spolu s inhibicí m. adductor longus vznikne „hvězda“ ze 3–4 tejpů, která efekt dekomprese–odlehčení ještě umocní.

Jak dlouho tejp nechat?

Tejp lze obvykle ponechat 3–5 dní. Tejp neaplikujte na podrážděnou kůži, čerstvé rány, vyrážku nebo pokud si nejste jistí příčinou bolesti v oblasti třísla.

Co dělat kromě tejpování?

Tejpování třísla může být první pomocí, ale dlouhodobě je důležité postupné aktivní cvičení. V akutní fázi je cílem zklidnit bolest a nepřetěžovat bolestivou oblast. Jakmile to stav dovolí, přidává se jemná aktivace adduktorů, práce na stabilizaci trupu a postupné posilování.

U sportovců je zásadní také řízený návrat ke sportu. Nestačí, že bolest zmizí při běžné chůzi. Tříslo musí zvládnout i rychlejší pohyb, změny směru, odraz, brzdění a specifické sportovní zatížení.

U hokejistů to znamená postupný návrat na led, kontrolu bruslařského kroku, práci se silou adduktorů i abduktorů a dobrou stabilitu trupu a pánve.

Shrnutí

Tejpování nataženého třísla může být užitečné při akutním přetížení adduktorů, zejména pokud bolest vychází z vnitřní strany stehna nebo z oblasti úponu přitahovačů kyčle. Nejčastěji bývá zapojený m. adductor longus, který je při sportu vystaven velké zátěži, hlavně při běhu, změnách směru, kopání nebo bruslení.

Tejp ale není samostatná léčba. Měl by být součástí komplexní fyzioterapie, která zhodnotí postavení pánve, kyčle, celé dolní končetiny a stabilitu trupu.

Pokud se bolest třísla vrací, zhoršuje nebo omezuje sport, je vhodné vyhledat fyzioterapeuta a nastavit individuální rehabilitační plán. Objednejte se k nám do Rehabilitace Rehasport, kde vám s potížemi třísel odborně pomůžeme.