Artróza bederní páteře

Artróza, jindy označována jako osteoartróza, je chronické degenerativní onemocnění kloubů, se kterým se potýká velká část populace. Nejčastěji bývají postiženy velké nosné klouby, tedy kyčel, koleno, rameno a právě i páteř. Artróza bederní páteře může výrazně omezit každodenní život. Včasná diagnóza, úprava životního stylu a cílená léčba mohou přinést značnou úlevu a zabránit zhoršování onemocnění.

Co je artróza bederní páteře?

Při artróze bederní páteře dochází k postupnému opotřebování obratlů a meziobratlových kloubů. Tyto meziobratlové klouby (tzv. facetové klouby) umožňují páteři pohyb – předklon, záklon, úklon a rotace. Při artróze dochází ke ztrátě chrupavky facetových kloubů, která zajišťuje tlumení nárazů a snižování tření. Postupem času se mohou vytvořit kostní výrůstky neboli osteofyty, které omezují a znepříjemňují pohyby páteře a někdy mohou tlačit na nervové struktury v dané oblasti.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory artrózy bederní páteře?

Vznik artrózy bederní páteře je závislý na kombinaci několika vlivů. Svou roli ve vzniku artrózy hraje věk, kdy s přibývajícím věkem dochází k opotřebení kloubů. Na míře zatěžování (a tím pádem i na opotřebovávání) bederní páteře záleží mimo jiné na anatomickém zakřivení páteře. Ideální je fyziologická bederní lordóza, která umožňuje tlumení nárazů. Když je bederní lordóza vyhlazená nebo příliš velká, bederní páteř je nadměrně zatížena. Mezi další způsoby zatěžování páteře řadíme manuální práce, zvedání těžkých vah špatným stereotypem, ale i nadváha, která způsobuje zvýšený tlak na klouby bederní páteře vlivem velké tělesné hmotnosti. K artróze bederní páteře přispívá také sedavý způsob života, jelikož se oslabují svaly důležité pro správné držení páteře. K degenerativním změnám (artróza) dochází rychleji i po zranění zad.

Jak se artróza bederní páteře projevuje?

Příznaky artrózy bederní páteře nemusí být zpočátku zcela jasný a mohou se rozvíjet postupně. S postupem času však dochází k výraznému zhoršení kvality života a omezení každodenních činností. Mezi příznaky artrózy bederní páteře patří následující:
Bolest zad (lumbalgie): Bolesti bývají obvykle tupé a lokalizují se do spodní části zad, přičemž se často zhoršují po delším stání, sezení nebo vyšší námaze na bedra.
Ztuhlost páteře: Ztuhlost je nejvýraznější po delší neaktivitě, zejména ráno nebo po delším sezení. Pacienti udávají, že páteř musí nejdříve „rozhýbat“.
Snížená pohyblivost: Jedinec mívá problém se ohnout, otočit nebo se zpátky napřímit, což negativně ovlivňuje běžné fungování.
Vystřelující bolest: Pokud dojde ke stlačení nervových struktur osteofyty nebo snížením meziobratlové ploténky, bolest může vystřelovat do dolních končetin.
Brnění nebo necitlivost: V pokročilých stádiích utlačování nervové struktury může docházet k poruše citlivosti nebo brnění/mravenčení v dolních končetinách.

Jaká je diagnostika artrózy bederní páteře?

V diagnostice je stěžejní zjištění stavu páteře, k čemuž se využívá rentgen, magnetická rezonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT). Na rentgenovém snímku lze vidět zúžení meziobratlového prostoru, osteofyty a další změny v kloubu. Na MRI navíc můžeme vidět stav měkkých tkání, meziobratlových plotének a nervových struktur. CT stejně jako MRI poskytne detailní obraz páteře. Těmto zobrazovacím metodám předchází vyšetření u lékaře, který zjišťuje, jaké jsou subjektivní příznaky, jaké má pacient pohybové zvyklosti a nemělo by chybět ani neurologické vyšetření, aby se vyloučilo postižení nervů.

Jaké jsou možnosti léčby artrózy bederní páteře?

Léčba artrózy bederní páteře se odvíjí od stadia onemocnění a obtíží pacienta. Cílem je zmírnit bolest, zlepšit funkci a zpomalit progresi degenerativních změn. Z hlediska konzervativní léčby přichází na řadu ergonomie, aby se upravilo pracovní a domácí prostředí pro odlehčení páteře např. bederní opěrka, analgetika k úlevě od bolesti a fyzioterapie. Ve fyzioterapii se dbá na optimalizaci svalových dysbalancí a stabilizaci trupu, manuální uvolnění měkkých tkání a nácvik správných pohybových stereotypů. Chirurgická léčba je pak indikována u pacientů s neurologickým postižením a u neúčinné konzervativní léčby.