Ergoterapeutické využití kompresní terapeutické gumy Flossband

 

                   

Abstrakt

Článek se zaměřuje na ergoterapeutické využití metody „tissue flossing“ pomocí kompresní gumy flossband u dospělých pacientů po traumatickém poranění na horní končetině. V práci byly využity konkrétně Spophy flossband gumy.

Cílem práce je poukázat na ergoterapeutické využití metody „tissue flossing“ pomocí flossbandu v rámci zvyšování rozsahů pohybů na horní končetině po traumatickém poranění. Rozsah pohybu v segmentu byl hodnocen před aplikací flossbandu a bezprostředně po jeho odmotání, a to funkčním goniometrickým měřením.

Aplikace metody „tissue flossing“ ukazuje v řadě studií na potenciálně lepší výsledky v oblasti funkčních testů.

Klíčová slova: Ergoterapie, Flossband, Rozsah pohybu, Tissue flossing

 

Úvod

Inspirací pro tento článek byla studie z roku 2021 (Gao Jianhong, C. C. Soon), která v závěru popisuje důležitost získání více důkazů o výhodách dlouhodobé aplikace tissue flossingu u pacientů s různými diagnózami. A nejen o samotné aplikaci, ale samozřejmě také využití pásky v ergoterapii. Z ergoterapeutického hlediska hraje významnou roli jakékoliv traumatické poranění na horní končetině. Ruka jako taková je totiž multifunkčním orgánem, který zajišťuje nejen úchop či manipulaci (tzv. motorická funkce), ale plní řadu dalších a významných funkcí, např. senzorickou, komunikační a posturálně-lokomoční. (Vyskotová, Macháčková, Krejčí, 2021) Z tohoto hlediska bychom měli věnovat velkou pozornost každému zásahu či poškození v oblasti horní končetiny, kvůli zachování soběstačnosti pacienta/klienta v oblasti běžných denních činností (dále jen ADL).

Možných následků traumatického poranění je celá řada, od snížení rozsahu pohybu končetiny a svalové síly, algie, změna exterocepce a propricepce, možnosti vzniku edému a další. Celá tato situace omezuje jedince provádět všechny potřebné personální a instrumentální ADL (dále jen pADL, iADL), a má samozřejmě dopad na sociálně ekonomický a kulturní statut člověka. (Krivošíková, 2011)

Ergoterapie je nelékařský zdravotnický obor, který je nedílnou součástí rehabilitačního lékařství. Do popředí ergoterapeutů se dostává v rámci rehabilitace terapie horní končetiny a především ruky. Samozřejmě se však tento obor zaobírá i dalšími specifiky, jako jsou terapie kognitivních funkcí, nácvik a trénink pALD a iADL, velkou součástí je také ergodignostika, neurorehabilitace. V neposlední řadě je úkolem terapeuta doporučení a výběr kompenzačních pomůcek, popřípadě zhotovení dlah. 

Dle Červenkové a Koláře 2018 terapii nelze oddělit od dignostiky. Proto je hlavním úkolem výběr vhodných diagnosticko- terapeutických konceptů a metod zaměřené na konkrétní diagnózu. V současné době se daří ovlivňovat a ošetřit traumatická poranění na horní končetině celou škálou metod a přístupů v rámci rehabilitace a především v ergoterapii. Jedním z možných prostředků je využití moderní metody tzv. tissue flossing (aplikace flossbandu). 

Tento článek cílí na využití  kompresní gumy Flossband, která se stala velkým „pomocníkem“ a nástrojem u nás na ergoterapii v terapii ortopedických, traumatologických a chirurgických diagnóz horních končetin, zejména ruky a to v oblasti zvyšování rozsahu pohybu v kloubech.

A proč právě flossband? Jedná se o moderní metodu založenou na Evidence- based medicine (terapie založená na důkazech). Což je v dnešní době a v praxi velmi důležitá informace  ne jen pro nás terapeuty, ale zejména  pro pacienty. Po intenzivním kurzu v Praze (vedeným Mgr. Janem Písarčíkem) jsme na ergoterapii začaly využívat flossband jako volbu číslo jedna ke zvýšení především rozsahu pohybu v kloubech.

 

Metodika:

Aplikace kompresní gumy probíhala vždy dle správných zásad a respektovala všechna kritéria indikace a kontraindikace.  K ovlivnění rozsahu pohybu prstů a zápěstí byla využita konkrétně Spophy Flossband kompresní terapeutická guma z přírodního kaučuku s průměrem 5cm  x 2cm (zápěstí), 2cm x 2cm (prsty). 

Diagnostickým nástrojem pro zhodnocení efektu aplikace flossbandu a případnou změnou aktivního rozsahu pohybu bylo goniometrické měření. Dle Haladové a Nechvátalové (2010) se jedná o jednoduchou metodu, která se zaobírá měřením rozsahu pohybu v kloubu. K měření jsme využívaly kovový goniometr a prstový goniometr. Goniometrie začala před samotnou aplikací flossbandu a bezprostředně po aplikaci flossbandu. Výsledkem byl tedy okamžitý efekt aplikace kompresní gumy. 

Měření probíhalo ve třech fázích, a to při vstupním, kontrolním a výstupním vyšetření. 

Během aplikace flossbandu byly mimo jiné využívány další ergoterapeutické metody a techniky (např. měkké techniky, mobilizace kloubů, míčková facilitace, post izometrická relaxace svalů=PIR, uvolnění trigger pointů, atd.). Pokud je zachován aktivní pohyb pacienta, je prvotní volbou aktivní zapojení daného segmentu. Aktivní pohyb se zaměřil především na statické a dynamické úchopy. 

  

Výsledky měření:

Níže jsou uvedeny 3 tabulky vyšetřovaných osob, jejich základní údaje, diagnóza a číselné hodnoty před aplikací flossbandu a po aplikaci kompresní gumy při vstupním, kontrolním a výstupním vyšetření. Naměřené hodnoty jsou zapsány ve ve formátu SFTR. Dle Haladové a Nechvátalové 2010 se název metody odvozuje od tělních rovin (sagitální, frontální, transverzální a rotace). 

U všech pacientů byly měřeny aktivní rozsahy pohybu v daném kloubu. Změny v aktivním rozsahu po aplikaci flossbandu zaznačeny v tabulce červenou barvou.

Tab. č. 1 (žena, E.Š. ročník 1977, dg.: distorze PIPkl. dig. IV. et V. phal. manus I. sin.)

 

Tab. č. 2 (muž, T.V. ročník 1976, dg.: distorze II. dig. manus I. sin. po pádu na kole)

 

Tab. č. 3 (muž, P.P. ročník 1965, dg.: tříštivá fractura dist. radia a ulny I. dx., repozice a konzervativní postup)

 

Závěr:

Z tabulek jasně vyplývá, že aplikace flossbandu má okamžitý efekt po jeho aplikaci. V některých případech (např. z tab. č. 1 je jasně vidět změna aROM DIPkl. IV. prstu pacienta až o 35°). V žádném z případů naopak nedošlo ke zhoršení rozsahu pohybu. Aplikace probíhala u všech pacientů opakovaně při každé další ergoterapii.

Pozitivní efekt pro pacienty v rostoucích hodnotách přispěl ke zvýšení motivace při ergoterapii a rehabilitaci celkově. Zlepšení rozsahu pohybu usnadnilo zapojení končetin nejen do běžných personálních denních činností, ale také do instrumentálních. Ve dvou z těchto případů došlo ke zdokonalení úchopové funkce končetiny také při zájmových činnostech. V neposlední řadě musíme vyzdvihnout efekt kompresní gumy v dalších komponentách, jako je zlepšení prokrvení segmentu s následným snížením otoku dané oblasti.

Díky moderní aplikaci kompresní gumy jsme my ergoterapeuté o krok blíže k dalšímu vědeckému zkoumání, a to ve využívání této pomůcky u dalších typů diagnóz (např. u pacientů se spasticitou po CMP, v efektu při snížení povrchové či hluboké citlivosti aj.).

 

Autor:	Mgr. Veronika Sobelová
Spoluautor:	Bc. Eva Hůrková

 

Na autorky se můžete obrátit prostřednictvím ergoterapie Boergo.cz.