Vážení zákazníci, vzhledem k nařízení vlády je naše pražská pankrácká prodejna uzavřena. Eshop funguje bez omezení.

Fascie a jejich vliv na pohyb

O fasciích se v poslední době začalo hodně mluvit nejen v oblasti fyzioterapie, ale i v jiných příbuzných oborech. Téměř na každém kurzu, na Fascie a jejich vliv na pohybkterém jsem byla se vždy začaly rozebírat a bylo to velmi diskutované téma s rozdílnými názory i zkušenostmi.

V tomto článku se pokusím shrnout veškeré informace o fasciích, které jsem postupně získala a vysvětlit proč jsou tak důležité pro náš pohyb a jak mohou ovlivnit pozitivně či negativně například běh nebo výskok.

Co to jsou fascie

Na začátek by bylo dobré vysvětlit o čem tady vlastně budu psát. Fascie nebo také povázky jsou vazivové struktury, které obalují svaly, orgány a dokonce i cévy či nervy. Je dokázané, že nejsou pouze na povrchu svalu, ale také uvnitř mezi jednotlivými vlákny – vzpomeňte si, když jste připravovali v kuchyni maso, na malé bílé vazivové struktury mezi jednotlivými vlákny vypadající jako síť, to jsou povrchové fascie. Mají různou tloušťku s určitou vlastností a funkcí pro danou oblast, ve které se nachází. Fascie se dostává i do hloubky těla, kde tvoří různé přepážky, dutiny, membrány aj. Jednoduše řečeno jsou všude a spojují vše se vším a se vším také komunikují. Tím, že fascie přechází v jinou fascii nebo navazuje na jinou, by se dalo říci, že je člověk obalený v jedné velké fascii – velmi rozebírané téma Struktura fasciízejména v zahraničí. Je zajímavé, že fascie mají svojí vlastní inervaci, uvádí se, že obsahují až desetkrát více nervů než svaly. Klasická medicína kdysi formulovala fascie následovně: „kostra je základ, svaly jsou motor a fascie je nezajímavý obal‘‘ - není to pravda. Fascie nejsou pouze výplní, jak se dlouho předpokládalo, ale jejich funkce je mnohem větší a bez ní by se naše tělo sesypalo na hromadu.

Něco málo z historie

Původně latinský název fascia označoval v 17. století pruh látky a tak se i začalo říkat krejčovskému svalu m. fascialis (dnes m. sartorius). V 19. století se název svalu změnil a fascií se začala označovat pojivová tkáň. Povázky neboli fascie zkoumal dokonce už Leonardo da Vinci, když preparoval tělo – všiml si, že m. deltoideus je pokrytý jakousi blánou, která je přilepená a jakoby srůstá s jeho povrchem. Mimo to zjistil, že obklopuje nejen sval, ale také jeho úponovou šlachu a že bez přerušení pokračuje do šlachy m. brachialis, který od jeho úponu začíná. V průběhu svého bádaní zjistil, že takto jsou obalené a navázané všechny svaly, i když mají jinou funkci. V těchto dobách se ještě nevědělo, že ke konkrétnímu pohybu potřebujeme kombinaci činností více svalů a vycházelo se z toho, že svaly jsou izolované a pracují samostatně.

V 19. století zakladatel osteopatie A.T. Smith zdůraznil, že v těle vše se vším souvisí a na sklonku života popsal své představy o práci fascií v těle člověka. Avšak zde považoval fascii za pasivní a ochrannou strukturu, která se nepodílí na přenosu pohybové energie. Ve 20. století biochemička P. Rolfová jako první uvedla, že fascie má i elastické vlastnosti a dospěla k závěru, že gravitace určuje tvar těla, jeho prostorovou orientaci, vizuální projevy a koordinaci pohybů. Právě ona je autorem tzv. rolfingu, tedy strukturální integrace (principem je nalezení dokonalého vyvážení lidského těla ke gravitačnímu poli, v němž se tělo vzpřímeně pohybuje), které se dodnes vyučuje na školách pod alternativní manuální medicínou.

Anatomie fascií

Fasciální síť (mřížkovitá struktura) není vidět a mnozí z nás nebo alespoň z našich pacientů o ní nemají ani ponětí. Jednoduše ji můžeme rozdělit na povrchovou, hlubokou a viscerální (ta obaluje orgány).

Povrchová vrstva se nalézá ihned pod kůží a první tukovou vrstvou. Má gelovou konzistenci, velké cévní zásobené a vysoký obsah tukových Anatomie fasciíbuněk. Tím dochází k rychlejší regeneraci a k dobrému hojení. Hluboká fascie je daleko pevnější, protože obsahuje velké množství kolagenních vláken, ale má menší cévní zásobení a tím dochází k pomalejšímu hojení.

Hmota fascií je tvořená z fibrózní tkáně, která je dále složená z fibroblastů – ty vytvářejí kolagenní vlákna. Toto kolagenní vlákno je druh bílkoviny, která je velmi ohebná, měkká a neuvěřitelně pevná v tahu (1mm2 udrží až 50 kg). Kolagen vstřebává tahové síly, působí proti vnějšímu tlaku, stabilizuje tkáně a k jeho kompletní obnově dochází každých 300 až 500 dní. V nedávných studiích se přišlo na to, že hluboká fascie obsahuje myofibroblasty (buňky pojivové tkáně, produkující kolagen I. typu a část cytokinů), ty způsobují, že je fascie podobně jako svaly schopná vlastní kontrakce.

Fascie obsahuje velké množství vody, která ovlivňuje vláčnost této tkáně. Pokud bude mít vody nedostatek, klesá tím její pružnost i skluznost po jejích okolních strukturách, snižuje se její odolnost proti tahu a samozřejmě to má vliv i na regeneraci.

Funkce fascií

Jak už bylo naznačeno fascie je velmi významná v podpůrné a ochranné funkci těla, formuje a udržuje tvar orgánů. Dvě kosti nám spojují vazy a klouby, sval se na kost upíná šlachou a fascie všechny tyto segmenty obalí a propojí.
Díky fasciím dochází k přenosu energie na vzdálenější místa či strukturu sval-kost a pokud umí člověk s fasciemi pracovat, naučí tělo i pracovat tak, aby svaly nebyly energicky zatěžované a tím dojde i k ovlivnění výkonu. Jednoduše řečeno díky vlastnostem šlachy a fascie dochází k účinnému uvolňování kinetické energie.

Dlouho byly fascie zkoumány nejdříve na zvířatech. Jak je možné, že například klokan skáče tak ladně a daleko. Vědci nakonec přišli s verdiktem Podíl fascií na pohybuklokaního efektu nebo také efektu stlačené a náhle uvolněné pružiny. K pochopení tohoto přirovnání bych měla příklad dlouhého a pružného skoku právě u klokana: vědci se dlouho domnívali, že za tyto ladné skoky může pružnost svalstva, ale po dlouhém pozorování zjistili, že mnohem větší roli zde hrají šlachy a fascie. Ve fázi skoku jsou končetiny natažené a těsně před dopadem se rychle končetiny skrčí a to díky nahromaděné energii a pružnosti ve svalech, šlachách a fasciích. Když se noha odrazí, okamžitě je natáhnou a uvolněná energie vymrští tělo vpřed a tím umožní i letovou fázi skoku. Šlacha, která je u vačnatce dlouhá 20 cm a obalená fascií se prodlouží v tomto klokaním případě o 11 mm – z toho vyplývá, že se na tomto pohybu podílí právě fascie.

Co se stane, když fascie nepracuje správně

Do teď jsme si říkali kladné vlastnosti fascii. Fascie, ale také mají i mimo jiné sklon k deformacím a to díky nesprávným stereotypům, prodlužené námaze, bez správné a dostatečné regeneraci. Díky tomu, že se regenerace protáhne na několik hodin, mohou se ve tkáních fascií objevit mikrotrhliny. Fasciální síť, jak už jsme si říkali, je tvořená až ze dvou třetin vodou, která se při fyzické zátěži ocitá mimo tuto síť a následně ji nasaje do sebe zpět – jako houba. Pokud bude fascie špatně hydratovaná, stane se méně odolná vůči mechanickému stresu (dlouhodobé přetěžování, nadměrný trénink, nefyziologická zátěž a samozřejmě i její poškození) a to vše vede k budoucímu zranění.

Obrázky pomerančů by se daly právě přirovnat k hydrataci fascií.Správná funkce fasciíHydratace fascií

Pomeranč vlevo je hydratovaný a šťavnatý, měkký a plný vody. Pomeranč vpravo je usušený a bez vody, tvrdý, nepoddajný.
Na nadměrnou zátěž, poranění i napětí reaguje fascie tím, že začne produkovat cytokiny (signální bílkoviny), které zahájí proces regenerace a hojení. Do toho se nám zde tvoří ještě fibroblasty, které udržují rovnováhu v celém systému mezibuněčné hmoty. V reakci na mechanický stres změní svůj tvar a tím ovlivní celou fasciální síť a zejména její elasticitu. Pokud mechanický stres trvá dlouho a není dostatečný čas na obnovu, dochází k rozpadu kolagenních vláken a tím dojde ke společnému shlukování fasciálních vrstev a k zesílení tkáně, což vyvolá patřičné změny, které mohou způsobit bolesti, omezený rozsah pohybu přímo v místě anebo ve vzdálenějších strukturách. Samozřejmě se i emoční city prolínají do fascií. Je dokázáno, že pokud člověk není dlouhodobě v psychické kondici, je na první pohled viditelné vnitřní napětí, které se odráží na držení těla a jeho pohybech.

Fascie by se daly zahrnout do smyslové soustavy. Jednak jsou všude, ale hlavně obsahují velké množství smyslových receptorů (resp.mechanoreceptorů). Jak jsem psala na začátku, obsahují desetkrát více nervových zakončení než sval a jsou schopné pociťovat bolest.

Jak se starat o fascie

Co potřebujeme k tomu, aby fascie pracovaly správně?

1. Správné dýchání - práce interkostálních svalů, masáž břišních orgánů pomocí nádechu a výdechu a zejména kyslík do našeho organismu.
2. Dostatek vody - když je jí nedostatek dochází k fasciální restrikci a ke snížení posunlivosti fascií vůči sobě.
3. Správnou výživu a správné trávení - dostatek luštěnin, vlákniny, masa, zdravých cukrů apod.
4. Dostatek spánku - je důležitý pro tělo, protože jedině tak se zregeneruje tělo i mysl.
5. Dobrou psychickou kondici - pokud nejsme v dobré psychické kondici a jsme pod stresem, dochází ke změně držení těla a tím samozřejmě v rámci tensegrity k projekci do těla.

To jsme si řekli obecné věci, které by měly být i když s fascíí problémy nejsou. Jak si pomoc ale v běžném životě či ve sportu? Fasciálních technik a pomůcek je spousta – Theragun, Thera-Band roller, fasciální nože, baňky aj.

Určitě doporučuji s fasciemi pracovat před jakoukoliv zátěží či výkonem. Dojde jednak k lokální hyperemii a hlavně se fascie ,,vyždímají,, jako ta houba a budou vědět, že se blíží nějaká fyzická zátěž. K tomu můžete využít například Tratac Active Ball, u kterého se dají zapnout i různé stupně vibrací a tím se nám podaří rozbít právě přisedlá kolagenní vlákna v hloubce. U vibračního válce platí jedno, čím více vibrací, tím větší aktivace – ideální před výkonem, čím méně vibrací, tím je funkce válce více regenerační.

Základní techniky využití vibračního masážního válce Tratac Active Roll

Základní technikou vibračního masážního válce Tratac pro aktivaci těla před výkonem je postup od dolních končetin s tlakem disto-proximálně a prosto-distálně – tedy oběma směry.

Pokud chci měkké tkáně a fascie uvolnit, tlak je disto-proximálně a když se vracím zpět na válec netlačím.

Pokud chci použít protirestrikční techniku, tak je vyvíjen velký tlak disto-proximálně s malým až minimálním pohybem směrem do středu těla (ideální na plantu).

Nabídka vibračních masážních válců a míčků Tratac 

Tratac Active RollVibrační masážní válec Tratac

Vibrační masážní válec je vhodný na větší části těla, jako jsou lýtka stehna, paže, hrudní páteř a je vhodný i k posilování. Tratac Active Roll umožňuje čtyři stupně intenzity vibrací. Šířka je 45 cm.

 

Tratac Active Ball Dvojitý masážní míček Tratac

Dvojitý masážní vibrační míček je vhodný na masáž a rolování v oblasti krční páteře, holeně popřípadě předloktí. Na výběr je ze tří vibračních stupňů.

 

Tratac Active Ball STratac Active Ball S

Masážní vibrační míček nabízí též tři stupně intenzity a vhodný je k ošetření trigger pointů, plosky chodidla, dlaně nebo popřípadě hýždí.

 

Tratac Active Roll MiniTratac Active Mini

Masážní válec Mini má stejné vlastnosti jako Tratac Active Roll s tím že je o něco málo menší, jinak funkce má stejné. Šířka Tratac mini je 32 cm a struktura povrchu je více členitá.

 

Michaela Dudková

Autorka článku Bc. Michaela Dudková
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Home
  • Design Shoptetak.cz Registrace