Terapie Impingement syndromu

Co je to Impingement syndrom a jak se projevuje?

Jedná se o nejčastější příčinu bolestí ramenního kloubu, která vzniká mechanickým útlakem horní části rotátorové manžety v subakrominálním prostoru. To způsobuje bolest a omezení volného pohybu rotátorové manžety a celkové pohyblivosti v ramenním kloubu, která vede k chronickým bolestem, mechanickému opotřebení tkání rotátorové manžety a tím celkové dysfunkci. Z důvodu bolesti při pohybu vzniká snaha kompenzovat ztrátu pohybu v rameni  pohybem lopatky, dlouhodobě vede tato kompenzace až k nadměrnému přetížení krční páteře. V případě dlouhodobého mechanického opotřebovávání může v nejhorším případě dojít i k natržení rotátorové manžety nebo bursitidě. 

Typickým příznakem je tzv. „bolestivý oblouk“, kdy je provokovaná bolest na zevní straně ramenního kloubu při upažení do horizontály a nad ní nejčastěji v 60°–120°. Postupně dochází k přetížení m. deltoideus spojeným s bolestí na zevní straně ramene a bolestí zevní strany krku a hypertonickým m. trapezius nebo bolestí kolem lopatky, z důvodu kompenzace omezeného rozsahu pohybu. Běžná je také bolest při spánku na postižené straně.

Jak vzniká Impigement syndrom?

Mezi příčiny vzniku impingement syndrom patří vznik osteofytů v subakromiálním prostoru nebo abnormálnímu tvaru akromionu (nadpažku), kdy strukturálně dochází ke zúžení prostoru mezi acromionem (nadpažkem) a hlavicí humeru (pažní kosti). Relativní zmenšení může nastat i důsledku otoku měkkých tkání procházející v subakromiálním prostorem. Důvodem otoku tkání může být buď akutní zranění nebo chronické přetěžování.

Prevence vzniku Impigement syndromu

Protože je jeden z důvodů vzniku impingement syndromu chronické přetěžování kloubu, je proto vhodné zařadit kompenzační cvičení. Pokud víte, že dlouhodobě vykonáváte činnosti, které vaše ramena přetěžují a již jste se setkali s bolestí ramenního kloubu, je vhodné navštívit fyzioterapeuta, abyste s jeho pomocí předešli vzniku impingementu.

Terapie Impingement syndromu

V terapii impingement syndromu se cílí stabilizaci ramene pomocí specifických posilovacích cviků s postupnou progresí, zaměřených na svaly ramene, rotátorové manžety a stabilizační svaly lopatky. Posilovací cviky jsou doplněny o strečink a manuální terapii na oblast ramene, krční a hrudní páteře. Celkovou terapii impingementu můžeme rozdělit do 4 fází. 

V první akutní fázi je hlavním cílem snížit bolest a obnovit hybnost. Důležitou součástí je i edukace pacienta o úpravě některých činností a vyvarováním se aktivitám jako jsou sporty a cvičení, kde se paže zvedají nad úroveň ramene. Ke zmírnění bolesti v akutní fázi, která je typicky provázena zánětlivým procesem, se zpočátku používá kryoterapie. Výhodou kryoterapie je, že zvyšuje práh bolesti, takže snižuje nejen bolest, ale usnadňuje i pohyb v postiženém rameni. Po ustoupení akutní fáze je možné využít teplou vířivou lázeň nebo ultrazvuk. Dále v této fázi začínáme s protahovacími cviky zaměřenými na přední část ramene a hrudník. S posilovací cvičení se začíná v rané fázi rehabilitace s hlavním cílem obnovit svalovou rovnováhu a zpomalit svalovou atrofii. V akutních fázích rehabilitace, kdy  je výrazná bolestivost se využívají izometrické cviky, ty lze provádět v různých úhlech v celém bezbolestném dostupném rozsahu pohybu. Z důvodu možných mikro/makro traumat může dojít ke zhoršení proprioceptivního vnímání, proto by se měla provádět i cvičení k obnovení propriocepce.

Druhá fáze rehabilitace je zaměřena na progres posilovacích cviků s postupným zařazením izotonického cvičení k obnovení svalové síly a zlepšení rozsahu pohybu. Nadále se pokračuje i ve cvicích zaměřených na propriocepci. Využít se dají například oscilační cvičení s Theraband flexbarem. V této fázi se taky pracuje na stabilizaci nejen ramene, ale i oblasti trupu.

S třetí fází se začíná v případě, že se v předchozích fázích dosáhlo normálního rozsahu pohybu a podařilo s zvýšit svalovou sílu. Cílem této fáze je zvyšovat intenzitu cvičení, nadále zvyšovat nejen svalovou sílu, ale i vytrvalost. Začínají se zde zařazovat také více sportovní prvky, jako je například házení míčku nebo kliky na labilní ploše, které zlepšují dynamickou stabilizaci.

Čtvrtá, poslední, fáze spočívá v udržení stavu vybudovaného v předchozích fázích. Dále se tedy pokračuje v indikovaných posilovacích i protahovacích cvičeních.

V průběhu rehabilitačního programu je vhodné k podpoře terapie využít i vysokovýkonný laser, který je v kombinaci cvičícím programem účinný při snižování bolesti a tím je pozitivně ovlivňován i rozsah pohybu. Stejně tak se dá k podpoře terapie a stabilizaci ramene využít i kinesiotaping.

Pokud se s Impingement syndromem potýkáte, rádi Vás ošetříme v naší ordinaci Rehasport v Praze Benicích.

 

 

ZDROJE:

ROUCHAL, M. Shoulder joint pain. Online. Medicína pro praxi. 2022, roč. 19, č. 5, s. 338-348. ISSN 12148687. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/med.2022.052. [cit. 2023-11-09].

HOROWITZ, Evan H., and William R. AIBINDER. “Shoulder Impingement Syndrome.” Physical medicine and rehabilitation clinics of North America vol. 34,2 (2023): 311-334. doi:10.1016/j.pmr.2022.12.001

GROSS, J. M.; FETTO, J. a SUPNICK, Elaine Rosen. Vyšetření pohybového aparátu: překlad druhého anglického vydání. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-720-8.

YILMAZ, M., EROGLU, S., DUNDAR, U., & TOKTAS, H. (2021). The effectiveness of high-intensity laser therapy on pain, range of motion, functional capacity, quality of life, and muscle strength in subacromial impingement syndrome: a 3-month follow-up, double-blinded, randomized, placebo-controlled trial. Lasers in Medical Science. doi:10.1007/s10103-020-03224-7

https://stanfordhealthcare.org/medical-conditions/bones-joints-and-muscles/shoulder-impingement-syndrome.html

https://is.muni.cz/el/fsps/jaro2020/bp1889/1.__Bolesti_ramena.pdf