Terapeutické využití tejpování

 

 

FYZIOLOGIE ÚČINKU TEJPU   KONTRAINDIKACE
     
VÝHODY TEJPOVÁNÍ   ČÁSTI TEJPU
     
INDIKACE   VÝBĚR TVARU TEJPU

 

 

Fyziologie účinku tejpu

Správnou aplikací vhodné techniky tejpu na postiženou oblast aktivujeme reflexní odpověď organismu s cílem odstranit patologické změny, čímž umožníme pohybovému aparátu návrat k funkčnímu stavu.

Při nadměrné tělesné zátěži dochází k přetažení či přetížení svalu, může dojít k mikrotraumatizaci a zánětlivým pochodům. Takový sval se stává oteklým a ztuhlým, cítíme únavu a bolest.

Bolest je způsobena především mechanickým poškozením buněk, kdy signály z receptorů každého svalového vlákna snímají mechanické napětí, přičemž hlavním vyvolávajícím faktorem je excentrický svalový stah, a dále je způsobena uvolněním látek z poškozených tkání.

 

Výhody tejpování

Tejpování nabízí oproti standardním terapeutickým postupům, jako je bandážování, ortézování či fixační tejping, řadu výhod:

  • Přizpůsobivost nepravidelnému povrchu – tejp se dá snadno upravit na požadovanou velikost a tvar, je schopen kopírovat pohyb.
  • Snadné osvojení si tejpovací techniky.
  • Umožňuje současné použití s dalšími terapeutickými postupy (kinezioterapie, vodoléčba, elektroterapie, kryoterapie, manuální medicína, akupunktura aj.).
  • Dosahujeme maximálního terapeutického efektu bez vedlejších nežádoucích účinků.
  • Tejpem ošetřený segment má plnou funkčnost, není omezena cirkulace krve, lymfy ani ROM.
  • Zachování funkce vede ke stabilizaci úrovně psychiky, mluvíme o tzv. psychosociální funkci tejpu.
  • Eliminuje bolest a usnadňuje možnosti zatížení segmentu při pohybu.
  • Zapojením neurohumorálních okruhů urychluje hojení postižených tkání.
  • Možnost 24hodinové terapie po 1 až 5 dní.
     

 

Indikace

Indikované diagnózy jsou z celé řady medicínských odvětví od ortopedie, traumatologie, neurologie, pediatrie, sportovní medicíny až po medicínu veterinární. Prostřednictvím tejpu dosahujeme cílů léčby většiny onemocnění – redukce bolesti, otoku a zánětu, relaxace či facilitace svalu. Z diagnóz lze uvést např.:

  • neuralgie
  • vertebrogenní algický syndrom
  • skolióza
  • whiplash syndrom
  • impingement syndrom
  • entezopatie, burzitidy
  • úžinové syndromy
  • periferní i centrální parézy
  • distorze, kontuze, kloubní instability
  • deformity nohy a prstů aj.
     

Tejp pomáhá zkrátit dobu hojení, tím urychlit rekonvalescenci a rehabilitaci, limituje možnost dalšího poškození, poskytuje pocit jistoty a v neposlední řadě slouží jako prevence dalších poranění.

Kontraindikace

Absolutní kontraindikace nejsou známy. Relativní kontraindikací mohou být:

  • hnisavé kožní projevy
  • bradavice
  • pigmentové névy
  • maligní melanom kůže (onkologické stavy)
  • otevřené rány
  • ekzémová onemocnění
  • dermatitidy
  • horečnaté stavy
  • akutní trombózy
  • elefantiáza
  • kardiopulmonální dekompenzace
  • vzácně alergie na složky tejpu
     

Obezřetní buďte při aplikaci tejpu u:

  • diabetes mellitus
  • onemocnění ledvin
  • epilepsie
  • vrozených srdečních vad
  • závažných hemodynamických změn
  • křehké a hojící se kůže (kůže spálená od slunce apod.)
  • těhotenství
     

 

Části tejpu

Tejp lze pomyslně rozdělit na tyto části:

  • kotva – část tejpu aplikovaná VŽDY bez napětí; jedná se o výchozí část pásky, prv­ních 2,5–5 cm tejpu; u některých aplikací se však může jednat o prostředek tejpu; u korekčních technik, kde tejp více napínáme, je nutné nechat na kotvu alespoň 5–10 cm; delší kotva umožní lepší rozptýlení napětí tejpu na kůži, což sníží její mechanické dráždění
  • báze – úsek tejpu za kotvou; napínaná část tejpu mezi kotvou a koncem; prostředek „I“, „X“ nebo mezi „tails“ „Y“; jde o tzv.„terapeutickou zónu“ tejpu
  • konec – poslední část tejpu (2,5–5 cm), která je rovněž nanášena VŽDY bez napětí
    tails – rozdělená část tejpu na pruhy pro „Y“, „X“ nebo „vějíř“
     

 

Výběr tvaru tejpu

Základními tvary jsou „Y“, „I“, „X“, „vějíř“, „síť“ a „donut hole“.Tvar a délku tejpu vybíráme podle velikosti ošetřované oblasti a požadovaného účinku.

 

Y tejp „Y“ tejp
Je nejčastější formou aplikace. Využívá se hlavně v základních technikách k ovlivnění svalu. Po nalepení kotvy tejpu jednotlivými pruhy (tails) obkružujeme svalové bříško. Můžeme zvolit i rozstřižení na tři pruhy a prostřední vést přímo přes svalové bříško.
„I“ tejp
Může být použit namísto „Y“ tejpu. Využíváme ho zejména v akutní fázi, kdy potřebujeme snížit otok a bolest. „I“ svalové bříško neobkružuje, ale vede přímo přes postiženou oblast. Po odeznění akutní fáze lze vyměnit za „Y“.
I tejp
X tejp „X“tejp
Použití zvolíme v místech, kde se začátek a úpon svalu mění v závislosti na pohybu, jako je tomu např. u mm. rhomboidei. Konce prostřižené do „X“ pomáhají lépe rozptýlit napětí tejpu na kůži.
„Vějíř“
Používáme k lymfatické drenáži. Tejp rozstřihneme na 4–8 pruhů podle zvolené šíře tejpu. Kotvu tejpu lepíme do místa lymfatických uzlin a pruhy tejpu vedeme přes oblast otoku.
Vějíř
Síť „Síť“
Je modifikovaný vějíř. Tejp rozstřihneme od středu na 4–8 pruhů (podle šíře tejpu), ale kotva i konec tejpu zůstanou nerozstřižené. Vhodný je v oblasti velkých kloubů.
„Donut hole“
Vznikne prostřižením otvoru uprostřed „X“ tejpu nebo „I“ tejpu. Otvor umístíme přímo nad léčenou oblast. Využíváme ho hlavně v místech kostěných výběžků, k „nadlehče­ní“ a lokálnímu snížení otoku v dané partii. Efekt umocníme kombinací 2–4 „donut hole“ umístěných křížem přes sebe.
donut hole

 

 

Pro další rozšíření znalostí můžete zakoupit odbornou publikaci Terapeutické využití tejpování nebo Lymfotaping.

Zdroj informací: Terapeutické využití tejpování – Jitka Kobrová, Robert Válka, nakl. Grada